Ocenění podniku
Ocenění obchodního závodu (podniku)
Ocenění společnosti vás jako podnikatele bude zajímat v případech, když budete zvažovat prodej své firmy, nebo její části, ale také, když dojde k dlouhodobým, trvalým změnám v podniku. V těchto situacích hraje ocenění významnou roli.
K tomu náleží například následující body:
- Firemní strategie a cíle
- Produkty a služby
- Prodej a trh (zákazníci, trh, konkurence, prodej, marketing)
- Výroba a technologie
- Nákup
A samozřejmě se ptá i kupující: Jakou má vlastně nabízená firma hodnotu? Zaplatím cenu, která se mi v průběhu let vrátí? Refinancuje se kupní cena z budoucích příjmů a za jak dlouho?
Většina středě velkých a malých podnikatelů odhaduje hodnotu své společnosti podle našich zkušeností nereálně. Vnímaná hodnota podniku většiny vlastníků je ovlivněna osobními pocity a hlavně srdcem, které společnosti v minulosti dali, mnohdy i na úkor rodiny. Výsledná, jimi odhadovaná, hodnota podniku je často příliš vysoká. Většina středně velkých podnikatelů vidí podstatnou hodnotu společnosti v její substanci – budovách, pozemcích, v movitém majetku a oběžných aktivech. S výnosovou hodnotou se počítá pouze podmíněně, i když v současné době v tržním ocenění podniků dominuje. V konečném efektu by měl být kupující schopen zaplacenou cenu refinancovat pouze z budoucích zisků koupené společnosti.
Ocenění společnosti, jako metodický koncept k nalezení ceny, hodnotí firmu neutrálně a z velké části bez subjektivního hodnocení současného vlastníka.
Aby bylo možné vyjednávat o realistickém a střízlivém nákupu nebo prodeji firmy, je nezbytné systematické (fundované) ocenění podniku. Kdokoliv, kdo bude vést důležité jednání nebo se dostane do konfrontace a bude mít nereálnou představu o ceně, pouze ztratí spoustu času, úsilí, nervů a v konečném efektu i peněz. Ti, kteří mají předem reálnou představu o ceně, mohou přiměřeně svá jednání naplánovat, argumentovat v nich a úspěšně vyjednávat.
V mnoha případech si kupující nechává od specialistů zpracovat ocenění pro svou potřebu, nebo protože jej vyžadují banky.
Ocenění podniku je objektivní pohled na společnost jako celek. Tento přístup se nespokojí pouze s předloženou Rozvahou a Výkazem zisků a ztráty, ale za účelem stanovení přiměřené a realistické hodnoty podniku se požaduje mnohem více informací. Mnohé údaje obsažené ve výkazech jsou ovlivněny daňovou perspektivou a často nemají nic společného se skutečnými hodnotami.
V inzerátech se objevuje prodej často bez cenové indikace. Zpravidla je tomu tak z důvodu, že prodávající nejsou ochotni zaplatit ocenění společnosti odborníkem, nebo nechtějí představu o ceně předem prozradit. Během jednání však dojdou k závěru, že vyjednávání pro obě strany je časově mnohem náročnější. Pro kupujícího, který má k dispozici pouze základní informace a na základě nich předloží nabídku, a pro prodávajícího, který musí bránit svůj požadavek na prodejní cenu. V případě pochybností je ve výhodě vždy kupující, který většinou docílí nižší ceny.
My hodnotíme společnosti podle běžných, nyní obvyklých, a nejčastěji užívaných metod oceňování. Jedná se např. o metodu diskontovaného Cash-Flow (Metoda DCF) vycházející z analýzy výnosů, případně také pomocí metody založené na analýze majetku společnosti (substanční metoda).
U podniků generujících zisk má výnosová metoda čím dál tím větší podíl na stanovení jeho ceny. Realistický předpoklad budoucích výnosů společnosti – budoucího provozního zisku – počítá s jeho tvorbou i do budoucna. Samozřejmě, že se zde zohledňuje také mnoho tvrdých a měkkých faktorů.
Podnikové plánování
Existuje mnoho situací, kdy je podnikatel závislý na přesném plánování. Na prvním místě je potřeba zmínit plánování u start-upů, kde se začíná investičním záměrem, který musí být často koordinován a odsouhlasen třetími osobami. Důležité je následné porovnání stavu – plán / skutečnost. To podnikateli umožňuje včasně rozpoznat negativní vývoj již v počáteční fázi a možnost korekcí. Plánovaný předpoklad se formou nákladových rozpočtů promítne do očekávaných tržeb a dále do plánovaného výkazu zisku a ztráty.
V podstatě se rozlišují dva druhy plánování - shora dolů (Top-down), nebo zdola nahoru (Buttom-up).
Plánování Top-down vychází z cíle společnosti, který je definován z hlediska tržeb a zisků. Jednotlivé rozpočty jsou přiděleny na konkrétní oddělení v rámci firmy.
V případě Buttom-up se vychází z jednotlivých nákladových center (nebo středisek), kde se zachycují jejich náklady a výnosy, až se postupně dojde k celkovému výsledku podniku.
Každé plánování je dobré tak, jak je dodržováno. Proto je důležité řádně plánovat a plány diskutovat např. s konzultantem. Smysluplný plán by měl být navržen tak, aby bylo možné ho za normálních okolností dodržet.