Jak probíhá dědické řízení krok za krokem?
Dědické řízení, které je známo také jako řízení o pozůstalosti, je jedním z nesporných občanskoprávních řízení, které se koná za účelem určení právních nástupců zemřelé osoby a rozdělení jejího majetku. Zjistí se, kdo jsou dědici, zda zesnulý zanechal majetek nebo dluhy a zda existuje závěť nebo dědická smlouva.
Většinu lidí zajímá, jak celý proces funguje a jakým způsobem probíhá. Proces dědického řízení začíná v okamžiku, kdy lékař konstatuje smrt zesnulé osoby a tato skutečnost je ohlášena místně příslušnému matričnímu úřadu. Kopie úmrtního listu spolu s informacemi o pohřbu jsou předány soudu, který má pravomoc zahájit dědické řízení.
Obsah
První kroky dědického řízení
1. Výběr notáře: Soud vybírá notáře, který povede celé dědické řízení. Tento výběr není na pozůstalých, aby se zachovala nestrannost.
2. Předběžné šetření: Notář provádí šetření, obvykle přibližně měsíc po pohřbu, a shromažďuje informace od osoby, která se starala o pohřeb. Zjišťují se informace o rodinném stavu, majetku, dětech a dalších relevantních záležitostech zesnulé osoby. Výsledkem je sepsaný protokol o předběžném šetření. Ideálně měl mít notáře k dispozici následující dokumenty:
- Občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti např. cestovní pas.
- Seznam potenciálních dědiců s daty narození, adresami a kontakty.
- Závěť zesnulé osoby, pokud existuje.
- Informace o bankovních, spořicích a devizových účtech zesnulé osoby.
- Informace o vkladních knížkách.
- Doklady o vlastnictví nemovitostí (kupní, darovací smlouvy).
- Technický průkaz vozidla.
- Doklady o členství v družstvech.
- Smlouvy o půjčkách, kreditních kartách, dluzích.
- Doklady o zřízené bezpečnostní schránce.
- Doklady o nákladech na pohřeb.
Hlavním cílem notáře bylo ověření a kontrolování všech poskytnutých informací. Ostatní příbuzní a blízcí mohou též doplnit údaje a odpovědět na dotazy notáře či předložit požadované dokumenty.
Notář měl za úkol identifikovat existenci závěti, dědické smlouvy nebo listiny o vydědění některého z dědiců. Pro tento účel měl přístup k Evidence právních jednání pro případ smrti spravované Notářskou komorou ČR. Dále mohl požadovat rodný a oddací list zesnulé osoby.
Notář si potvrzuje informace o dědicích z Centrální evidence obyvatel a prověří majetek v katastru nemovitostí a dalších relevantních institucích nebo registrech. Banky a pojišťovny poskytnou informace o zůstatcích na účtech k datu úmrtí, Česká správa sociálního zabezpečení potvrzuje výplaty důchodů. Pro ověření dalších údajů se notář obrací na obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík nebo centrální depozitář cenných papírů.
Proces ověřování informací v rámci dědického řízení, pokud nedocházelo k žádným sporem mezi dědici, obvykle trvá 2–3 měsíce. Tato doba se může prodloužit v případě, že některé informace nebylo možné snadno zjistit (například kvůli pobytu dědice v zahraničí) a notář tak musel shánět potřebné údaje.
3. Oceňování majetku: Dalším důležitým bodem v dědickém procesu představuje vyčíslení dluhů a hodnoty majetku po zesnulé osobě. Tyto informace se vždy stanovují k datu úmrtí prostřednictvím soupisu aktiv a pasiv. V průběhu pozůstalostního řízení je nutné stanovit hodnotu (cenu obvyklou) majetku, který zůstavitel po sobě zanechal a který by bylo možné prodat v době jeho úmrtí.
Pokud nedochází k rozporům mezi dědici a zesnulá osoba nemá výrazné dluhy, k určení hodnoty majetku postačuje dohoda právních nástupců zůstavitele nebo ocenění provedené osobou spravující pozůstalost. Avšak v případě pozemků, rodinných domů, nových vozidel nebo podniku (obchodního závodu) je nutné získat odborný odhad nebo v případě neshod mezi dědici znalecký posudek. U vybavení domácnosti a menšího majetku často postačí dohoda dědiců.
Znalecký posudek se vyžaduje, pokud dědici nedokáží dojít k dohodě ohledně hodnoty majetku, což často vyvolává rodinné konflikty. Notář, který má na starosti ocenění pozůstalosti, vybere znalce. Přesto mají dědicové možnost dojednat rozdělení majetku na základě vlastní dohody, pokud to není v rozporu se zájmy osoby pod zvláštní ochranou.
Souhlasné prohlášení dědiců a vytvoření seznamu pozůstalostního majetku často může nahradit soupis pozůstalosti, který je nezbytný v případech, kdy potenciální dědici nejednají ve shodě. Soud může nařídit vytvoření soupisu pozůstalosti také v situacích, kdy se nikdo nepřihlásí k dědictví nebo kdy v závěti chybí nepominutelný dědic.
Proces vyřízení dědictví
1. Konečné jednání: Notář svolává potenciální dědice na konečné jednání, kde se čte závěť (pokud existuje) a provádí se soupis majetku a dluhů zesnulé osoby.
2. Podání námitky nebo vzdání se dědictví: Dědicové mají možnost odmítnout nebo se vzdát dědictví, pokud se rozhodnou nebo mají oprávněné důvody tak učinit.
3. Rozdělení dědictví: Pokud se dědicové dohodnou, probíhá rozdělení majetku podle jejich dohody. V případě sporů mezi dědici rozhoduje notář podle zákonem stanovených podílů jednotlivých dědiců.
Kdo jsou dědici a jak probíhá jejich určení?
Dědické třídy:
Existuje několik tříd dědiců podle zákonné posloupnosti.
- potomci zůstavitele (děti, vnuci, pravnuci atd.) – v první třídě dědiců
- manžel nebo partner zůstavitele – v první nebo druhé třídě dědiců
- zůstavitelovi rodiče (otec a matka) – ve druhé třídě dědiců
- tzv. spolužijící osoba – ve druhé nebo třetí třídě dědiců
- zůstavitelovi sourozenci (bratři a sestry) – ve třetí třídě dědiců
- zůstavitelovi synovci a neteře – ve třetí třídě dědiců
- zůstavitelovi prarodiče – ve čtvrté třídě dědiců
- zůstavitelovi praprarodiče (pradědové a prababičky) – v páté třídě dědiců
- zůstavitelovi strýcové a tety, prasynovci a praneteře – v šesté třídě dědiců
Vyloučení dědice: Zákon umožňuje vyloučení dědice z dědictví z důvodů jako neposkytnutí pomoci zůstaviteli v nouzi nebo trestná činnost proti zůstavitelovi.
Délka a poplatky za dědické řízení
Doba trvání: Standardní doba dědického řízení je přibližně 4 měsíce, ale může se výrazně prodloužit, pokud nastanou problémy nebo spory mezi dědici.
Poplatky: Notář si účtuje poplatky za své služby, které se odvíjejí od hodnoty majetku zesnulého a nákladů spojených s přípravou podkladů pro soud nebo náklady za vyhotovení znaleckého posudku.
Dědické řízení je komplexní proces, který se řídí zákonnými postupy a může se lišit v závislosti na specifických podmínkách každého případu.