Proč účetní hodnota firmy téměř nikdy neodpovídá její tržní hodnotě

Firma má vlastní kapitál 2 miliony Kč. Znamená to, že má hodnotu 2 miliony?

Mnoho podnikatelů se domnívá, že hodnotu firmy lze jednoduše vyčíst z účetnictví. Podívají se do rozvahy na položku vlastní kapitál a předpokládají, že právě tato částka představuje hodnotu jejich podniku.

Ve skutečnosti tomu tak bývá jen výjimečně.

Účetní vlastní kapitál je totiž především účetní veličina. Hodnota firmy z pohledu investora nebo potenciálního kupujícího závisí na mnohem více faktorech. Zejména na tom, jaké peníze bude podnik schopen vydělávat v budoucnu.

Proto může mít firma s vlastním kapitálem 2 miliony Kč hodnotu:

• 2 miliony Kč,
• 5 milionů Kč,
• 20 milionů Kč,
• ale za určitých okolností i méně.

Neznamená to však automaticky, že by hodnota fungujícího podniku měla být nižší než hodnota jeho majetku. Abychom tomu porozuměli, je potřeba pochopit rozdíl mezi účetní hodnotou zachycenou v účetnictví a hodnotou, kterou může mít podnik z pohledu investora nebo potenciálního kupujícího.

Účetnictví se dívá do minulosti

Účetní výkazy zachycují především minulost.

Najdeme v nich:

• historické pořizovací ceny majetku,
• účetní odpisy,
• pohledávky a závazky,
• dosažené výsledky hospodaření.

Investor nebo kupující však nekupuje minulost. Kupuje budoucnost.

Zajímá ho především:

• jaké peněžní toky bude firma vytvářet,
• jak rychle poroste,
• jaká podstupuje rizika,
• jak stabilní jsou její zákazníci,
• zda je firma závislá na svém majiteli.

Právě proto bývá tržní hodnota podniku často výrazně odlišná od účetní hodnoty.

Příklad: dvě firmy, stejný vlastní kapitál

Představme si dvě společnosti, obě mají:

• vlastní kapitál 2 miliony Kč,
• podobnou velikost,
• působí ve stejném odvětví.

Firma A:

• vytváří stabilní zisk 1,5 milionu Kč ročně,
• má dlouhodobé zákazníky,
• není závislá na jedné osobě,
• její tržby rostou.

Taková firma může mít hodnotu několikanásobně vyšší než její vlastní kapitál.

Firma B:

• několik let stagnuje,
• ztrácí zákazníky,
• majitel zajišťuje většinu zakázek osobně,
• její budoucí vývoj je nejistý.

Přestože má účetně stejný vlastní kapitál, její hodnota může být výrazně nižší.

Rozdíl není v účetnictví. Rozdíl je v budoucnosti.

Může být hodnota firmy nižší než vlastní kapitál?

Tato otázka si zaslouží trochu podrobnější vysvětlení.

U fungujícího podniku obecně platí, že výsledné ocenění by bez vážného důvodu nemělo klesnout pod jeho majetkovou podstatu stanovenou v rámci ocenění. Jinými slovy: pokud má podnik majetek, který je pro jeho činnost potřebný, využitelný nebo samostatně zpeněžitelný, měl by být tento majetkový základ při ocenění respektován.

Současně však musíme rozlišovat mezi:

• účetním vlastním kapitálem, tedy hodnotou vykázanou v rozvaze, a
• majetkovou podstatou podniku, která je posuzována v rámci ocenění.

A to není totéž.

Účetnictví může obsahovat například:

• zásoby, které jsou obtížně prodejné,
• pohledávky, které se pravděpodobně nepodaří vymoci,
• software, který již nikdo nevyužívá,
• majetek evidovaný za historické ceny,
• aktiva, která sice zůstávají v účetnictví, ale pro podnik již nemají významný ekonomický přínos.

Proto samotná výše účetního vlastního kapitálu ještě neříká, jaký majetkový základ má podnik z pohledu ocenění.

Nejde tedy o to, že by podnik měl být oceňován pod úrovní své majetkové podstaty. Podstatné je, že účetnictví nemusí vždy věrně vystihovat, jak jsou jednotlivá aktiva pro podnik využitelná, prodejná nebo ekonomicky přínosná.

Firma proto může mít účetní vlastní kapitál například 2 mil. Kč, ale pokud část aktiv tvoří obtížně vymahatelné pohledávky, zastaralé zásoby nebo nevyužívaný software, nemusí tato účetní částka odpovídat majetkové podstatě, kterou by oceňovatel při stanovení hodnoty podniku skutečně zohlednil.

Co tedy určuje hodnotu firmy?

V moderním oceňování podniků hrají hlavní roli zejména tyto faktory:

1. Schopnost vytvářet budoucí zisky: Firma, která dlouhodobě vydělává, má zpravidla vyšší hodnotu než firma se stejným majetkem, která nevydělává.
2. Tempo růstu: Investor nekupuje pouze současné výsledky, ale také očekávaný růst. Rozdíl mezi růstem 2 % a 5 % ročně může znamenat významný rozdíl ve výsledném ocenění.
3. Rizikovost: Čím vyšší je riziko podnikání, tím nižší bývá současná hodnota budoucích výnosů.
4. Know-how a goodwill: Značka, zákaznická základna, zkušenosti zaměstnanců nebo unikátní procesy se v účetnictví většinou neobjevují jako samostatná aktiva v rozvaze. Jejich ekonomický význam se ale může projevit ve výsledovce – například vyššími maržemi, stabilnějšími tržbami, opakovanými zakázkami nebo lepší schopností firmy vytvářet zisk.

Proč jsou některé firmy prodávány za několikanásobek účetní hodnoty?

Představme si například účetní kancelář.

Její majetek tvoří:

• počítače,
• kancelářský nábytek,
• několik licencí.

Účetní hodnota majetku může být pouze několik set tisíc korun.

Firma však:

• obsluhuje desítky klientů,
• vytváří stabilní zisk,
• má zkušený a stabilní tým,
• funguje bez přímé závislosti na majiteli.

Kupující nekupuje počítače. Kupuje budoucí zisky.

A právě proto může být hodnota firmy několikanásobně vyšší než její účetní vlastní kapitál.

Závěr

Účetní vlastní kapitál a hodnota podniku stanovená v rámci ocenění jsou dvě odlišné věci.

Účetnictví zachycuje minulost a historické transakce. Ocenění podniku se naopak snaží odhadnout budoucnost, tedy schopnost firmy vytvářet výnosy, růst a čelit rizikům.

Hodnotu podniku proto nelze jednoduše přečíst z rozvahy. Při ocenění je potřeba posoudit nejen majetkovou podstatu firmy, ale také její schopnost vytvářet budoucí výnosy, růstový potenciál a rizika, která jsou s podnikáním spojena.