Ocenění nepeněžitého příplatku a jeho náležitosti z pohledu zákona o obchodních korporacích (ZOK)

Nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál představuje alternativní formu posílení vlastních zdrojů společnosti, aniž by bylo nutné měnit strukturu základního kapitálu nebo navyšovat zadlužení. Tento nástroj může být atraktivní zejména pro společnosti, které nemohou nebo nechtějí využívat cizí financování.

Druhy příplatků

U společností s ručením omezeným zákon rozlišuje mezi příplatky povinnými a dobrovolnými.

Povinné příplatky lze poskytovat pouze v peněžní formě a jejich rozdělení se odvíjí od podílů společníků, není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak.

Dobrovolné příplatky mohou mít jak peněžitou, tak i nepeněžitou podobu. Jejich výhodou je nižší administrativní náročnost – obvykle postačuje souhlas jednatele společnosti.

U akciových společností se příplatky poskytují výhradně dobrovolně, ale právní názor na rozsah možné příplatkové povinnosti v této formě není mezi odborníky jednotný.

Process

Proces poskytnutí nepeněžitého příplatku by měl být náležitě zdokumentován, zejména pokud dochází k převodu majetku nebo práv. Právní úprava příplatků mimo základní kapitál je obsažena v § 162 až § 166 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK). Ustanovení § 163 odst. 2 pak odkazuje na § 143 odst. 3 a 4 ZOK, který mimo jiné umožňuje, aby se ocenění nepeněžitého příplatku provedlo postupem podle § 469 ZOK – tedy jiným způsobem než znaleckým posudkem.

To znamená, že ocenění nepeněžitého příplatku znalcem není zákonnou povinností. Je možné využít i jiný způsob ocenění, pokud jsou splněny podmínky § 469 ZOK, například ocenění odborně způsobilou osobou, která není soudním znalcem, nebo ocenění založené na obecně uznávané metodice.

U akciových společností nejsou náležitosti případného ocenění nepeněžitého příplatku v zákoně jednoznačně vymezeny, neboť samotný institut příplatků mimo základní kapitál zákon upravuje primárně pro společnosti s ručením omezeným. V praxi se tak lze inspirovat pravidly pro ocenění nepeněžitých vkladů (§ 251 ZOK), nicméně při příplatku mimo základní kapitál není nutné dodržet všechny požadavky – například není potřeba prokazovat, že hodnota vkladu odpovídá emisnímu kursu nově vydávaných akcií, jelikož k jejich vydání nedochází - viz § 143 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích: „Nestanoví-li tento zákon jinak, lze ocenění nepeněžitého vkladu provést také způsobem uvedeným v § 469.“ Tento způsob nevyžaduje znalecký posudek, umožňuje však využít jiné odborné ocenění, například prostřednictvím odborně způsobilé osoby s doloženou metodikou.